O nepřejícím Dopravním podniku města Brna
Pro centrum města je sedmá hodina dobou, kdy začíná příliv. Prázdná náměstí se plní lidmi, kteří spěchají na osmou do práce. Někteří ještě snídají, někteří ještě spí, někteří dohání spánek kávou, jiní pracují za chůze a vyřizují spoustu telefonátů. Někteří jsou oblečení ve svetrech, jiní v kabátech, tamti ještě nezpozorovali, že je ráno už docela zima, a vyšli jen v tričku. Každý je jiný, dohromady však tvoří dokonale jednolité moře.
Ve vlnách v dálce se zaleskne žlutá barva. Blonďaté vlasy svítí jasně do všech směrů jako maják a já mám pocit, že vím, komu patří. Tedy, mohly by patřit. Pár let jsem ji neviděl. A ještě déle s ní nemluvil.
Jelikož mám až do odpoledně volno, vydám se za slečnou se žlutými vlasy. Oblečená v sytě červeném kabátu se zdá být drobnější, než si ji pamatuji. Tak je to ona nebo ne?
Spěchá Masarykovou ulicí dolů k nádraží a já za ní. Proč? Toť otázka.
No, chci vědět, zdali je červený kabát skutečně ta, kdo si myslím. A kdyby byla, snad bychom mohli prohodit několik těch děsivě provařených frází, plných obecností a ničeho; takový ten rozhovor, který obyčejně končí: „tak zase někdy.“ Jenže i to stokrát opakované a vysmívané může být někdy docela hezké. A koneckonců, je sedm ráno a na astrofyziku nemá nikdo čas. Tak jaképak copak?
Má docela tempo. Možná nestíhá. Vzdálenost se nikterak nemění. Jenže kdybych přidal, musel bych běžet. A pak ji předběhnu, otočím se na ni a její tvář – doposud schovaná ve vlasech – bude tváří někoho úplně jiného. A já budu ten, kdo běžel, protože si myslel… Ne, to by nešlo. Neběžím.
Zastávka! Tam ji dohoním, říkám si.
„Crr, crr,“ zní zvonek šaliny, která právě zastavuje u ostrůvku, zatímco mně ještě schází nějakých pár desítek metrů. Dveře se zastaví takřka přesně před červeným kabátem. Ale no tak! Že to není tvoje číslo. Nemuselo by.
Bylo.
Kdybych začal utíkat, určitě bych stihnul nastoupit. Ale co jsou to za způsoby, řítit se ulicí a nastupovat do vozu jedoucího přesně na druhý konec města, než potřebujete, jenom proto, že by v něm mohl být někdo … kdo vlastně?
Slečna se v poloprázdné tramvaji posadila a já jí konečně vidím do tváře, i když jen z profilu. Je to ona!
Tedy asi. Nevím. Asi ano.
Dveře jsou stále otevřené, rychlou chůzí se blížím. Před vozem se zastavím a přes poškrábané okno koukám na blonďaté vlasy. Mám nastoupit? Jenže co když mne nepozná? Už je to dlouho. Příšerně dlouho. A pak, není něco nepatřičného na takovém stíhání, jen abych řekl ‚ahoj?‘ Co si o mne bude myslet? Vymýšlím oslovení a stovky možných cest, kterými by se setkání v šalině mohlo ubírat. A tak tam stojím.
Tramvaj zacinká, dveře se zavřou a slečna odjíždí přes výhybku někam pryč. Stojím na ostrůvku a koukám na blondýnku na sedačce za poškrábaným oknem.
Tak zase někdy.
Jan Burda
O automobilismu, aneb o čem se vlastně hádají ženy
Internet, jak známo, přináší výměny názorů. A jelikož je automobil často mimo dětí druhá nejdražší věc, co si v životě pořídíte, dovolte krátké představení motoristického internetu a jeho svébytného fungování.
Jan Burda
K nepovedenému článku pana Krále, aneb o špatné kritice špatného rozhodnutí ve věci E.S.
Několik poznámek k tomu, jak se nemá dělat kritika soudního rozhodnutí. A taky o tom, proč se pan Král mýlí, když tvrdí, že Evropský soud pro lidská práva řekl, že Mohamed nebyl pedofil.
Jan Burda
K Evropě obchodujících států paní Splítkové
Jelikož autorka neotevřela diskusi, reaguji tímto způsobem, neboť mám za to, že její text si polemiku zaslouží.
Jan Burda
Poznámka ke zdanění církevních restitucí
A je tu zas! Zdanění církevních restitucí je z nějakého důvodu politicky mimořádně atraktivní téma. Krátký text o tom, proč doufám, že se jedná jen o řeči do větru.
Jan Burda
O mužské konverzaci
Kraťoučký důkaz toho, že přestože jsou muži stvoření drsná a uzavřená, jejich rozhovory mohou být častokrát velmi niterné.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2022x